Oficiální stránky obce Střevač


Historie obce


R. 1848 panství Veliš-Vokšice, kraj Bydžovský V latinských textech Strziwacz, Trziewacz; v německých Třebacz, Střewatsch Obec Střevač se rozkládá mezi dvěma táhlými hřety. Hřbet severní, pokrytý jehličnany, je protkán turistickými stezkami, ozdoben jest malebnou kaplí Loretou a starobylým Velišem. Jižní je mnohem nižší s úrodnými lány polí. Historie Obce je spjata se starým rytířským rodem Straníků, vladyků Střevače a Nadslavi a poté i na Kopidlně, kteří zde po staletí vládli a užívali stejného znaku. Rod tento byl horlivými Husity. Petr, Zdeněk a Purkart 3. září. 1448, ve vojsku po boku Jiřího z Poděbrad vpadli do Prahy a jí dobyli. Ještě roku 1468 vytáhl Petr do pole a roku 1470 byl pověřen svoláním vojska v Hradeckém kraji. Roku 1514 byla povýšena Střevač na městečko. Poslední rytíř této dynastie vladyků, urozený pan Petr Straník Střevače a Kopidlna, zemřel roku 1580 a jím vymřela větev Střevačských. Všichni jsou pohřbeni v kostele sv. Prokopa v sousední Nadslavi, kde svou kryptu měli. Tento kostel je nejstarší kulturní památka v našem okolí. R. 1584 byla prodána Střevač Burianovi Trčkovi z Lípy, ten ji prodal i s mlýnem pod Střevačí, který náležel ke hradu Veliši Jiříku Pruskovskému z Pruskova a na Starém Hradě. Dlouhou dobu byla Střevač držena od pánů Starohradských a zdejší byla pořád v dobrém stavu. Vlad. Desidirius z Pruskova ji prodal roku 1607 manželce své Johance ze Sulevic, ale roku 1623 přešel od ní též statek v držení Beningny Kateřiny z Lobkovic, která byla paní na Starém Hradě. Roku 1628 koupil statek Střevač Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti připadlo celé panství Šlikům. Za jejich vlády byla obec znovu povýšena na městys roku 1896. Šlikové zůstali posledními majiteli Střevače. Škola byla ve Střevači již roku 1715, kdy obec zakoupila domek, nyní čp. 34, roku 1792 vystavěla obec na své vlastní náklady školu ze dřeva, nyní čp. 49. Roku 1825 byla přestavěna pískovcem a cihlami, dostavěna a posvěcena 1. Září 1826. Věžní hodiny věnoval hrabě František Šlik. R. 1864 vyhořela půda školy, kde byl uložen archív i s památnými listinami a městskou knihovnou. Obyvatelé dnešní obce pracují v zemědělství, část dojíždí za do okresního města Jičína a nedaleké Libáně.